Israel "IZ" Kamakawiwoʻole - Somewhere over the Rainbow
(: Nádhera..
Israel "IZ" Kamakawiwo'ole (20. května 1959 – 26. června 1997) byl havajský hudebník a synovec konferenciéra Moea Kealea.
Narodil na ostrově O'ahu v porodnici Kuakini, matce Evangeline Leinani Kamakawiwo'ole a otci Henrymu Kaleialohovi Naniwovi. Hudbě se začal věnovat se svým bratrem Skippym ve věku 11 let. Tehdy měl za své velké vzory místní havajské muzikanty jako Peter Moon, Palani Vaughn, a Don Ho.
Ve věku 15 let se odstěhovali do Mākaha, kde v roce 1976 spolu se svým bratrem založili kapelu Mākaha Sons of Ni‘ihau. V následujících letech se proslavili po celé Havaji a jiných nedalekých ostrovech. Za tu dobu vydali celkem 10 úspěšných alb.
V roce 1982 zemřel Izův bratr Skippy na infarkt. V témže roce se Iz oženil se svou dětskou láskou Marlene a brzy měli dceru, které dali jméno Ceslieanne "Wehi". V roce 1990 IZ vydal své první sólové album Ka’ano’i, díky kterému vyhrál cenu od Hawai'i Academy of Recording Arts (HARA) za nejlepší album roku a cenu nejlepší zpěvák roku. Album Facing Future, vydané v roce 1993, bylo považováno za nejlepší ze všech a to hlavně díky písním - What a Wonderful World a Somewhere over the rainbow.
V roce 1994 byl zvolen za nejlepšího baviče Havaje.
Poté v roce 1995 vydal album E’ Ala‘ E a v roce 1996 album In Dis Life.
Byl znám jako pravičák a bojovník za svobodu, a obojí dával najevo ve svých písních.
V roce 1997 byl znovu oceněn několika cenami od HARA : Male Vocalist of the Year, Favourite Entertainer of the Year, Album of the Year, a Island Contemporary Album of the Year.
To vše ale sledoval jen ze své postele v nemocnici… Iz trpěl morbidní obezitou, při výšce 188 cm vážil 340 kg (BMI 96,2). V roce 1997, 26. června ve 12:18 zemřel na dýchací problémy. Bylo mu pouze 38 let. Ten den byla na jeho počest zdvižena havajská vlajka. IZovo tělo bylo vystaveno v budově Kapitolu v Honolulu, a byl teprve třetí, kdo měl tu čest - před ním to byli pouze Guvernér John A. Burns a americký senátor Spark Matsunaga.
Jeho pohřbu se zúčastnilo 10 000 lidí. Později byl jeho popel vysypán do oceánu na pláži Mākua Beach.
Albem Facing Future, které bylo vydáno v roce 1993, se proslavil i mimo Havaj. Jeho směs písní z alb Somewhere over the rainbow a What a Wonderful World, byla následně hrána v několika filmech (např: 50x a stále poprvé s písní Somewhere Over the Rainbow), televizních pořadech a reklamních spotech.